V roce 1970 byla v zámeckém parku v Liptále odhalena bysta akademického malíře Jana Kobzáně, liptálského rodáka, zakladatele Valašského krůžku (v roce 1930) a výrobního družstva LIPTA Liptál (v roce 1946).

Při této příležitosti připravili ogaři a cérky souboru LIPTA podium u zámku, kde se liptálským občanům představili se svým programem. Akce byla natolik zdařilá, že tehdejší vedení souboru, podporované svým zřizovatelem VD Lipta a MNV v Liptále, rozhodlo o pravidelném každoročním pořádání slavností, pro které je dnes už vžitý název Liptálské.

Vznik kulturního areálu

Slavnosti dlouho neměly své pevné místo: konaly se před zámkem a na hřišti. Koncem 70. let přišel soubor s iniciativou budování kulturního areálu v bývalém zámeckém parku. Vedle tanečního kola byly postaveny prodejní stánky, sociální zařízení, koliba, oplocení, pevné jeviště se šatnami, hlediště, kabina k promítání filmů. V průběhu 12 let bylo na areálu odpracováno více než 15 000 brigádnických hodin, a to jak členy souboru Lipta, liptálskými občany, tak i rodiči dětí Malé Lipty.

S folklorním festivalem v Liptále jsou spojeny stovky obětavců, kteří tomuto festivalu dávali svou neopakovatelnou podobu. Za všechny jmenujme předchůdce ve vedení Liptálských slavností, a to zakladatele pana Karla Mrlinu z Liptálu  a manžely Jiřinu a Radomíra  Sousedíkovy ze Vsetína.

Kulturní areál plní nejen svůj kulturně-folklorní účel. Koncerty, zábavy, Gulášfest, Kyseličák, Pivní slavnosti, setkávání rodáků a seniorů jsou toho důkazem.

Liptálské slavnosti - festival I.O.V.

Za 54 ročníků Liptálských slavností, které se staly Mezinárodním folklorním festivalem a již 24. rok mají čest nosit titul festivalu I.O.V., se účastnilo více než 390 skupin souborů ( z toho 125 zahraničních). Tradice, zvyky, písně a tance z celé republiky, Evropy i světa shlédlo v Liptále téměř 145 000 diváků.

Přejeme jménem celého organizačního výboru všem návštěvníkům Liptálských slavností příjemnou pohodu a hluboký kulturní zážitek z programů.